Milujete procházky lesem a rádi si z něj odnesete větší, a klidně i menší množství hub? Máme pro vás rady a tipy, které vám při houbaření, skladování hub a jejich čištění přijdou vhod, a navíc vám ušetří čas při jejich sušení!
Houby se u nás dají většinou najít od května do listopadu, nejvíc hub ale v lesích najdete na konci léta. Důležitým předpokladem pro růst hub je vlhkost. Do lesa na houby tedy nemá smysl chodit v parném létě, kdy delší dobu panují tropické teploty bez srážek. Pokud vydatně zaprší a několik následujících dní je hezké počasí, je čas oprášit proutěný košík a hurá do lesa!
Jdeme do lesa
Před samotnou výpravou na houby se musíte pořádně připravit. Oblíbený houbařský nožík je samozřejmostí, zapomenout bychom neměli ani na dlouhé nohavice, které naše nohy ochrání před poškrábáním od suchých spadaných větví, trnitými keři a částečně i před klíšťaty. Vždy je ale lepší se důkladně nastříkat repelentem, který klíšťata odpuzuje.
Igelitku necháme doma, na houby se chodí jedině s proutěným košíkem. V tom se nám houby nepomačkají. A díky vzduchu, který se k houbám dostane mezírkami mezi proutím, se nám houby nezapaří a nezačnou plesnivět dřív, než je dovezeme domů.
Věděli jste, že první výstava hub se na našem území uskutečnila již v roce 1912? Dva roky před vypuknutím I. sv. války ji zorganizoval Dr. František Smotlacha. Dnes již celosvětově známá postava v oblasti mykologie.
Příprava hub
Pokud vyrazíme na houby ráno a vydrží nám počasí, procházka po lese se nám nejspíš protáhne. Takový výlet je víc než příjemné zakončit obědem v místní restauraci, a pak vyrazit domů, pochlubit se našimi úlovky zbytku rodiny. Ostatně, teď přichází ta část, kdy se bude hodit každá ruka.
Je potřeba nasbírané houby roztřídit, očistit a nakrájet. Pokud při čištění zjistíme, že jsme nevědomky vzali i houbu která je na některém místě plesnivá, místo neokrajujeme a houbu raději vyhodíme. Plísní je totiž obvykle napadená již celá houba. Naopak červivé části se dají vykrojit a zbytek takové houby je vhodný ke konzumaci.
Je důležité vzít v potaz, že ne všechny houby jsou vhodné k sušení. Pro přípravu našeho oblíbeného houbového jídla si můžeme nasušit:
- hřiby praváky,
- bedly,
- klouzky,
- křemenáče
- nebo žampiony.
Václavky, pýchavky nebo lišky je lepší nesušit, nemají k tomu vhodnou strukturu a po usušení se drolí. Stejně tak oblíbené a snad nejběžnější babky – ty v sobě drží velké množství vody, špatně se suší, a při nedokonalém vysušení v ní stále může přebývat parazitická houba nedohub, která v ní uvolňuje nebezpečné mykotoxiny.
Houby po kontrole a očištění nakrájíme na pokud možno stejné plátky o tloušťce 3-5mm. Následuje proces sušení. Pokud venku zrovna neprší, můžeme je usušit třeba na staré zácloně natažené na balkoně. Houby můžeme usušit i třeba v kuchyni na starých novinách. Pokud vám tedy nevadí, že se vám na plátky hub otiskne tiskařská čerň, případně celá tvář v novinách zobrazené celebrity. Kdepak. Nejkomfortnějším řešením pro sušení hub, ovoce nebo masa je sušení v sušičce.
Jak sušit houby v sušičce
Nakrájené plátky hub vyskládáme na jednotlivá plata sušičky ovoce (= sušičky potravin). Dírky ve dně každého plata nám houby vysuší dokonale z obou stran. Houby se nám navíc ke dnu plata nepřichytí. Houby schnou lépe po okrajích sušičky, ke kraji tedy pokládáme silnější plátky, aby se nám všechny kusy prosušily rovnoměrně.
Když takto naplníme sušičku, zapneme ji na 40 až 50 °C a pokud v ní sušíme poprvé, po dvou nebo třech hodinách houby zkontrolujeme. Houby budou usušené za cca 8 hodin. Správně usušené plátky hub šustí a při stisku mezi prsty by se měly zlomit.
Pokud se plátek při stisku mezi prsty ohne, je v něm stále dost vody. Při skladování ve sklenici by zplesnivěl a veškerá naše snaha by přišla vniveč. Nedosušené houby tedy vyskládáme na jedno plato a necháme je ještě chvilku sušit.
Suché plátky hub poté přesypeme do uzavíratelné sklenice, a skladujeme na suché a temném místě. Po usušení vyjmeme ze sušičky plata a opláchneme je pod horkou vodou, umyjeme hadříkem a máme hotovo!