Jedna noc beze spánku ještě nikoho nezabila. Pokud však máte dlouhodobý problém a moc toho nenaspíte, měli byste s tím něco udělat. Zjistěte, jak vám nedostatek spánku škodí a proč.
Jak dlouho bychom měli spát?
Podle vědců bychom měli každý den spát mezi 7,5 až 8 hodinami. Příliš dlouhý spánek je zbytečný a tělu nijak neprospívá. Pokud tedy nejste zrovna nemocní, nebo po extrémní námaze. V případě, že spíte například jen 6 a méně hodin denně, během vašeho odpočinku se dostatečně neprostřídají všechny spánkové fáze a tělo kvůli tomu plně nezregeneruje. Jak to všechno funguje se dočtete v našem článku 5 tipů, jak na kvalitní spánek.
Pozor na noční směny
Ten pravý efekt má pouze spánek v noci. A to proto, že hlavně v noci (zejména mezi 22:00 a 03:00) naše tělo produkuje spánkový hormon, melatonin. Ten nám nejen pomáhá s kvalitnějším odpočinkem, ale má i spoustu dalších funkcí v těle. Například ovlivňuje imunitu, zdravou váhu nebo odolnost vůči stresu. Aby se melatonin tvořil, potřebuje k tomu vhodné podmínky. Tedy hlavně to, abychom spali. Vyžaduje tedy nejen tmu, ale i tělo v klidovém režimu.
Takže pokud jste od odpoledne do rána na noční směně, melatonin se vám v noci moc tvořit nebude. Ani v případě, že spíte přes den. Pracovníci na noční směny jsou podle vědců více ohrožení vznikem nádorových onemocnění, právě kvůli nedostatku melatoninu. Kromě bdění ale produkci melatoninu snižuje také modré světlo.
Pokud bojujete s nespavostí a v noci toho moc nenaspíte, i vás se tento problém týká. Podívejte se na náš článek Jak rychle usnout a vyřešte své trable jednou pro vždy. S nízkou hladinou melatoninu není radno si zahrávat.
V roce 2007 Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila práci na noční směny mezi rizikové činnosti, které mohou způsobovat rakovinu. Právě kvůli tomu, že narušuje cirkadiální rytmus a snižuje tvorbu melatoninu.
Výkyvy nálad a poruchy kognitivních funkcí
Když se špatně vyspíme, tak máme špatnou náladu. To asi není žádnému dospělému člověku cizí. Příčin může být hned několik. Někdo spí špatně kvůli starostem. Jiný zase kvůli dětem. Často jsou na vinně i povzbuzující látky, o kterých ani nemusíme vědět, že je přijímáme. Podívejte se, v čem všem najdete kofein a raději se těmto nápojům v odpoledních hodinách vyhněte.
Špatná nálada a chmury se mohou přehoupnout i do úzkostí a depresí. Pracujte tedy nejen na kvalitním spánku, ale i na tom, jak si udržet dobrou náladu. Duševní zdraví je totiž velice křehké.
Kromě problémům s pocity a podrážděním nám umí nedostatek spánku zadělat i na problémy s kognitivními funkcemi. Nejen, že se nedokážeme soustředit a jsme nervózní. U většiny lidí, kteří trpí nespavostí, se zpomaluje doba, kterou potřebují k reakci na podnět. Což je problém zejména u řidičů. Nemluvě o tom, že se zhoršuje i naše paměť.
Nedostatek spánku způsobuje nadváhu
Nedostatek spánku narušuje metabolismus. Nejen, že je naše tělo rozhozené a špatně tráví. Ale navíc si říká o mnohem větší energetický příjem, než je schopno využít. Mozek vás doslova nutí sahat po pokrmech, které jsou plné rychlé energie a cukru. Snaží se tak dohnat nedostatek spánku a umlčet únavu.
Ale sníst na posezení tabulku čokolády a zapít to kolou? Tudy cesta nevede. Sice vám na chvíli stoupne cukr a budete mít více sil. Potom ale, jak hladina cukru zase klesne, následuje hluboký propad. Nehledě na to, že se nevyužitá energie okamžitě uloží v podobě tuku.
Snižuje se odolnost vůči stresu
Pokud málo spíte, váš stres se podle vědeckých studií zvyšuje až třikrát! Na to má vliv nejen celkové vyčerpání organismu a špatná nálada, ale i nedostatek melatoninu. Tento hormon totiž snižuje hladinu jiného hormonu, kortizolu, který je zodpovědný za stresovou reakci organismu.
Oslabuje imunitu
Dlouhodobý nedostatek spánku se bohužel negativně podepisuje i na schopnosti organismu se bránit proti infekcím zvenčí. Naše imunita se oslabí a my jsme mnohem zranitelnější vůči bakteriím a virům.