V extrémních situacích lidské tělo zvládne opravdu hodně. Přinášíme vědecky podložené poznatky tom, jak dlouho bez jídla a vody člověk vydrží. Co se s námi během hladovění nebo dehydratace děje?
Následující text rozhodně neberte jako inspiraci a své tělo nezkoušejte. Nedostatek živin má za následek nejen úbytek váhy. Může vás vážně ohrozit také po zdravotní stránce. Kdybyste se přesto někdy dostali do nouzového stavu, jaké jsou vaše vyhlídky?
Jak dlouho vydrží člověk bez vody
Tekutiny potřebujeme vlastně neustále. Jejich nejdůležitější funkcí je, že kolem orgánů vytváří ochrannou vrstvu, působí jako mazivo pro klouby a zároveň pomáhají odvádět z těla toxiny.
Trávicí trakt denně spotřebuje až deset litrů vody z potravy, trávicích šťáv a také z klasického pití. Voda má i další úkoly. Tak například podporuje vstřebávání živin a přenáší vitamíny, minerály a další důležité látky k buňkám. Zároveň pomáhá regulovat tělesnou teplotu.
V průměru se doporučuje denně vypít okolo 2 až 3 litrů čisté vody. Záleží na vaší fyzické aktivitě, věku, váze, pohlaví a zdravotním stavu.
Nedostatek vody má nepříznivý vliv na výkonnost, kognitivní funkce a zdraví orgánů. Jako první při závažnějším deficitu začnou selhávat játra. Tělo vám ale začne dávat signály už při lehčí dehydrataci. Například bolestí hlavy, malátností, suchem v ústech. Pokračuje to nízkým tlakem, lehkou ztrátou vědomí. Až k tomu nejhoršímu – selhání orgánů a smrti.
Jak dlouho vydrží člověk bez vody? Standardně se jako maximum udává týden. V praxi to ale může být mnohem méně. Hodně závisí na vnějších podmínkách a na tom, jak moc rychle o tělesné tekutiny přicházíte, například vlivem pocení.
Pro lidské tělo je kritická hranice 15 litrů tekutin v těle. Nejdéle bez vody vydržíte v prostředí okolo 25 °C. Nepříznivý vliv na stupeň hydratace organismu má totiž nejen horko, ale i zima. Zároveň byste měli minimalizovat pohyb, ideálně se vůbec nehýbat.
Jak dlouho vydrží člověk bez jídla
Jídlo nám dodává sílu a živiny. Bez energie z jídla nemohou orgány řádně pracovat. Největší nárok ze všech má mozek. Proto jakmile jsme v nějakém, byť menším, deficitu, naše kognitivní funkce se zhoršují.
Toho si můžete všimnou i během keto diety. Ač má podle odborníků určité pozitivní zdravotní přínosy a rychle se při ní hubne, z počátku lidé pociťují únavu, alespoň do té doby, než se tělo přepne to pohotovostního režimu, ketózy.
Energie z jídla je ale důležitá i pro tělesné funkce jako je dýchání, trávení a regulace tělesné teploty. S nedostatkem jídla přichází nejen únava, ale i pocit chladu a zimomřivost. Potraviny vyživují svaly, kosti, zuby, nehty, kůži. Zkrátka vše. Bez jídla se neobejde ani náš imunitní systém. Nedostatek živin zapříčiňuje ochabování svalů a při dlouhodobějším hladovění to začnou odnášet i kosti, vlasy nebo zuby.
Kolik bychom denně měli přijmout kalorií? Opět záleží na aktivitě, věku i pohlaví. U žen v produktivním věku s průměrnou aktivitou je to okolo 2000 kcal za den, u mužů zase cca 2800 kcal. Kromě energetické hodnoty je důležité i to, zda jídlo obsahuje klíčové živiny.
Jak dlouho vydrží člověk bez jídla? Udává se, že 50 až 60 dní. To je ale celkem pozitivní prognóza, většina normálně stavěných lidí by to zvládla jen čtyři týdny. Samozřejmě závisí nejen na kondici a zdravotním stavu, ale i vnějších podmínkách a na tom, zda máme nějakou aktivitu. Když máte dostatek tekutin, dá se tento stav vydržet i 70 dnů.
Palčivý hlad se začne projevovat již po třech dnech, a to malátností, zimomřivostí a špatnou náladou. Tyto symptomy nicméně většina lidí pociťuje už během prvního dne bez jídla.
Po třech dech tělo zcela vyčerpá zásoby glykogenu. Začne proto sahat do tukových zásob, aby si z podkožního tuku nouzově vytvořilo energii. Ovšem zásoba tuku není nekonečná. Organismus to ani potom nevzdává. Začne „ujídat“ ze svalů a z orgánů. Tato fáze je nebezpečná a ohrožuje život, snadno dojde k fatálnímu poškození orgánů.